Stručná historie

13.04.2013 15:22

Na jihozápadní hranici Slavkovského lesa leží obec Milíkov a jejích pět osad-Těšov,Mokřina´Uval dříve Zelená,Malá a Velká Śitboř.Obec v nadmořské výšce 46O m je od severovýchodu chráněna hřebeny Slavkovského lesa což zaručuje  obci mírné podnebí a ochranu zejména před bouřemi s krupobitím.Obcí protéká Pstruží potok,který zejména po bouřkách a prudkých deštích v horních oblastech,dokáže v Milíkově způsobit nepříjemnosti.

První písemná zmínka o Milíkovu je v listině s datem 1.listopadu1311, kteroů dává Johann z Waldsasenu do zástavy vdově a synům Konráda z Haslau obce Malá Šitboř a Milíkov.V té době již stál v Milíkově mlýn,hospoda a 17 usedlostí.V  roce 1360 již v lénních knihách Leuchtenbergových uvádějí již šest herberků,šestnáct dřevěných usedlostí,jednu usedlost zděnou,panské  sídlo a dvůr a k tomu mlýn.V roce 14O7 je Tauft
Hertenberg z Milíkova lénním pánem hraběte Leopolda z Leuchtenbergu..K tomuto lénu jsou uváděny i obce  Mokřina,Těšov,Sch"enflicht,Libava a další obce zaniklé ve Třicetileté válce.

V roce 1542 přechází Milíkov i se sousedními obcemi do majetku hraběte Hyreonyma Schlika,Uživateli zůstali Hertenbergové z Milíkova a po nich Globnerové.V sedmnáctém století jsou pak uváděni vlastníci na Milíkově Georg Adam Junker
a rytíř Julius Ferdinand z Blankenheimu po němž dodnes je v Milíkově sokl s erbem a letopočtem 1700.Od roku 1756 do roku 1773 byl statek v Milíkově majetkem řádu  Jezuitů z Chebu,po zrušení řádu Josefem II byl majetek na prodej za  60 000 zlatých,I když tehdejší soudce Achtner byl pro koupi
nezískal potřebnou většinu místních osadníků jimž byl majetek nabídnut.V roce 1801 byl Milíkov koupen rodinou Meternichů-Winneburgů.

V roce 1787 byla místní kaple povýšena na farní a v roce 1818 bylo započato s výstavbou farního kostela Šimona a Judy.Se vznikem farnosti byl v Milíkově v roce1814 založen i křesťanský hřbitov.Do té doby byl pro křesťany užíván hřbitov u farního kostela na Schenflichtu-Smrkovci.V obci žila i silná populace židovských obyvatel,kteří měli synagogy jak v Milíkově tak i v Malé Šitboři a nad MalouŠitboří je dodnes židovský hřbitov.

24.dubna 1820 vypukl v palírně lihu požár,který zničil 41 domů,zámek i kostel-kapli.Nově budovaný kostel byl v tomto
roce dokončen a vysvěcen. Po zničujícím požáru již nebyl zámek ani feudální statek obnoven.Na místo byla započata průmyslová výstavba v obci.Původní papírna z počátku osmnáctého století byla postupně přebudována na barvírnu a tiskárnu textilu,doplněna parním strojem a v době rozkvětu vykazovala až 120 zaměstnanců.Na počátku dvacátého století krachující podnik vyhořel a nový majitel v nabytých ruinéch zřídil válcový mlýn, parní pilu se dvěma katry a vedl stavební podnik.V té době byla vystavěna i nová cihelna vybavená moderními stroji na parní pohon s kruhovou vypalovací pecí a 16m vysokým komínem.

Po roce 1946,zejména pak v padesátých letech byla veškerá průmyslová i řemeslná výroba v obci zrušena a obec zvolna zanikala ,z původních 87 popisných čísel bylo téměř šedsát rozbořeno,.Byl rozbořen mlýn,pila,cihelna,odstřeleny dva tovární komíny,Zrušen vodní náhoh na turbíny,které poháněly
mlýn.,Byly zrušeny a rozbourány truhlářské dílny,pekárna a postupně i hospodářská příslušenství
jednotlivých zemědělských usedlostí.V obci byl postaven kravín pro sto dojnic a namístto haly parní pily stáj pro dvě stě býků.Ostatní osady na tom nebyly o nic  lépe.V kraji ovládla život zemědělská velkovýroba. Struktura obyvatel se rychle měnila.Populace stárla a pro mladé lidi byl v roce 1969 postaven panelák se dvanácti byty.Ani tentokrok však nedokázal zastavit úbytek obyvatel a tak v roce 1975 byla v Milíkově zrušena škola.

I v tomto chmurném období si obyvatelé zachovaly některé tradicea udrželi poměrně pestrý společenský život.Tradiční taneční zábavy,vystoupení hasičů,sportovní akce spolu s trempskou osadou.,různé akce pro děti i dospělé,jako obnovenou tradici MASOPUSTU,dětského dne ,nebo setkání žen.

Vposledních letech se život do obce opět vrací.Bylo zde postaveno několik nových rodinných domů,jsou opravovány a modernizovány domy staré a do obce se vracejí  mladí lidé.Ikdyž současný počet obyvatel nedosahuje ani desetiny
počtu obyvatel před rokem 1946 je potěšující,že současní obyvatelé zde našli svůj nový domov a
na původní rodáky se nedívají se záští.Kromě zajímavé a zdravé krajiny může dnes obec hostům nabídnout příjemné posezení v hospodě s cukrárnou U Tří čápů ,nebo ubytování v pensionu u Zlatého slunce stylově vybudovaného z bývalého zájezdního hostince,Rovněž  historický statek č.18 v němž je zřízeno muzeum stojí za zhlédnutí. O tom,že zde bývalo příjemno žít svědčí skutečnost,že sem ráda jezdila do penzionu k minerálce známá historička paní Mira
Mladějovská a její sestra s rodinou.

Obec Milíkov u Mariánských Lázní