CHKO a žívotní prostředí

06.11.2013 08:34
Do této oblasti CHKO Slavhovský les patří celý Milíkov.
Hranice jsou jednoduché, tvoří ji silnice od Leimbrucku až po křižovatku ke Kynšperku celá její pravá strana.
Platí zde zákony CHKO ,jako např. zákaz vypalování luk, zákaz kácení a vyřezávání stromů a keřů atd.
Povolení a informace u p. Iványho

 

O nálezu rosničky zelené ve Slavkovském lese

Přemysl Tájek a Pavla Tájková

AOPK ČR Správa CHKO Slavkovský les a krajské středisko Karlovy Vary

 

Zářivě zelená rosnička, připomínající svými velkými přísavkami na prstech spíše tropické druhy žab, působí v našich krajích trochu exoticky. Svým výskytem je vázána na teplejší oblasti České republiky, a proto nikoho příliš nepřekvapovalo, že v poměrně chladné krajině Slavkovského lesa nebyla nikdy zaznamenána. Ani intenzivní mapování obojživelníků probíhající ve Slavkovském lese v uplynulých pěti letech výskyt rosniček nepotvrdilo.

Víte-li jak na to, dá se výskyt rosniček poměrně snadno zjistit. Chce to jen být ve správnou dobu na dobře vytipovaném místě. Když se totiž samci rosniček rozhodnou koncertovat, je jen těžké je přeslechnout. Rosnička je totiž nejhlasitější evropskou žábou a její hlas bývá slyšet i na několik kilometrů. Zpravidla se ale ozývají až po západu slunce, od května do července a zdaleka ne za každého počasí. Jako každý správný zoologický objev má tedy i náš nález rosniček zajímavý příběh a byla k němu zapotřebí nemalá dávka štěstí.

Když jsme se po půlnoci 28. května vraceli z monitoringu rosniček v NPR Soos, kde ten večer rosničky vášnivě koncertovaly, rozhodli jsme se zkusit naše štěstí ještě na Černém rybníce u Dolního Žandova. Oči se nám ale klížily, a tak jsme si to cestou rozmysleli. U odbočky k rybníku nás ale přeci jen ještě tmavá silueta Slavkovského lesa svedla z přímé cesty do peřin. U rybníka jsme z přehrávače pustili hlas rosničího samce, který měl vyprovokovat případného soka, a zaposlouchali se do tmy. Z rybníka se ozvalo pouze ostýchavé kváknutí zeleného skokana a v uších doznívaly tiché dozvuky skřehotavé nahrávky. Nebo že by to přeci jen byly skutečné rosničky? Oběma současně se nám najednou zdálo, že jsme kdesi v dálce za rybníkem přeci jen zaslechli tiché skřehotání. Zvuk na hranici slyšitelnosti přicházel ze směru od Podlesí, a tak jsme se plní nové energie vydali tímto směrem.

Za Podlesím bylo ale hrobové ticho, a tak jsme se rozpačitě vydali dál k Milíkovu. Sotva jsme vystoupili z auta, rosničky se krátce ozvaly a pak přestaly. To jsme se ale už téměř najisto vydali do blízké pískovny, oblíbeného biotopu většiny našich obojživelníků. V pískovně však bylo opět překvapivé ticho… Ve stráni nad Milíkovem jsme se tedy opět zaposlouchali do noci a vydali se po hlase do luk západně od Milíkova. Marně jsme si cestou lámali hlavu, odkud se tam rosničky mohou ozývat. Záhadu jsme rozluštili až ve chvíli, kdy jsme stanuli na hrázi malého zapomenutého polovypuštěného rybníčka. Z mělké vody se ozývali dva samci a nám se tak poprvé podařilo doložit výskyt rosniček v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

V návaznosti na tento objev se kolegové Jan Matějů a Vladimír Melichar vypravili v noci 4. června na severní okraj CHKO a nalezli 2 samce rosničky v rybníce v areálu zámeckého parku v Kamenném Dvoře.

Další výpravu za rosničkami jsme podnikli 21. června. První námi vytipovanou vodní plochou byl drobný zazemněný rybníček u Těšova, kde jsme v předchozích letech zaznamenali neobvykle velké množství čolků. V cestě nám ale stála pastvina s obřím býkem, a tak jsme pustili nahrávku jen zpoza ohradníku. Rosničky se sice neozvaly, ale protože býk napadal na nohu, rozhodli jsme se přeci jen se alespoň podívat, zda je rybník vůbec na vodě. Na hrázi jsme znovu pustili nahrávku a vida – jeden ochraptěný samec se přeci jen ozval! Další lokality toho dne předčily veškerá očekávání a rozluštili jsme i záhadu izolovaného výskytu rosniček ve Slavkovském lese: mnoho desítek volajících samců jsme nalezli na rybnících u Okrouhlé a jeden samec se dokonce ozýval i z návesního rybníka v Lipoltově. K nejbližším doposud známým lokalitám rosniček (Dřenice, Obilná) je to odtud již pár kilometrů, přestože v cestě stojí Jesenická přehrada a říčka Odrava.

Výskyt rosničky zelené v Karlovarském kraji byl až donedávna znám pouze z Chebské pánve a navazujících částí Sokolovska. Za jižní hranici výskytu byla dlouho považován tok řeky Ohře a Odravy s velmi malými přesahy u Kynšperka nad Ohří a Nového Hrozňatova.

 V České republice je rosnička častější především v jižních a východních Čechách a na většině Moravy, v podhorských a horských oblastech je vzácná. V souvislosti se zánikem přirozených biotopů a zvyšující se intenzitě hospodaření na rybnících (hnojení, vysoké rybí obsádky) rosniček ubývá, a tak u nás patří mezi zákonem chráněné živočichy zařazené do kategorie silně ohrožených. Proto jsme se pokusili podniknout něco pro ochranu nově objevených lokalit.

Dvě z lokalit v CHKO Slavkovský les (rybníčky u Těšova a Milíkova) jsou ve vlastnictví obce Milíkov, a tak jsme výskyt rosniček oznámili vedení obce. Spolu s panem místostarostou Iványm jsme lokality navštívili a setkali se s výjimečným pochopením. Bylo dohodnuto, že rybníček u Milíkova nebude oproti původnímu záměru využíván k chovu ryb a bude ponechán v přibližně stávající „žabí“ podobě. Zazemněný rybníček u Těšova by měl být v letošním roce prohlouben za finančního přispění z Programu péče o krajinu zprostředkovaného Správou CHKO Slavkovský les. Několik málo desítek m2 obnovené volné vodní hladiny by mělo umožnit vývoj většího množství pulců a posílení zdejší populace. Doufáme tedy, že se bude rosničkám ve Slavkovském lese i nadále dařit, a že jejich populace díky aktivní ochranářské péči i lidskému porozumění posílí.